Kameny zmizelých připomínají zaniklou historii Peček a Velkých Chvalovic

Ještě před osmdesáti lety žila v Pečkách a Velkých Chvalovicích početná židovská menšina. Některé rodiny zde léta hospodařily, některé se k nám přistěhovaly při velkém rozvoji města v 19. století. Pamětníci vzpomínají na velký Steinův statek, který stával v dnešním prostoru pod Tescem, nebo na železářství pana Eislera. Židovští obyvatelé města tu žili, podnikali, pracovali, měli zde své přátele, lásky...
Jejich osudy v našem městě utnula druhá světová válka, konkrétně příkaz sbalit si jen nejnutnější a nastoupit do transportu AAc z Kolína do Terezína 9. 6. 1942. A tak naši sousedé kolem data 5. 6. opustili své domovy, sepsali na místní stanici oznámení o odstěhování a odjeli do Kolína.
9. 6. na kolínském nádraží pak nastoupili do transportu a při průjezdu Pečkami se jim naskytl poslední pohled na jejich město…
Z pečeckých a chvalovických židů, o kterých v transportu víme, se vrátila pouze Milena Mautnerová. Eislerovi, Freundovi, Hipschovi, Steinovi i Kleinovi z Chvalovic po příjezdu do Terezína pokračovali hned 12. 6. v cestě do likvidačního tábora Trawniki.
Novomanželé Karel Allina s Milenou Hermanovou (svatbu měli v Terezíně) s maminkou Mileny a jejími dvěma bratry žili v Terezíně až do ledna 1943 a 1. 2. nastoupili do transportu do Osvětimi.
Mautnerovi žili v Terezíně do roku 1944. Ani oni se nevyhnuli dalšímu transportu. Paní Mautnerová odjela v říjnu do Osvětimi. Pan Mautner se pravděpodobně přes Osvětim dostal do Dachau, kde se dožil konce války, ale domů se již nevrátil. Zemřel v Dachau 18. 5. 1945. Jejich dcera Milena je jedinou přeživší holocaust z Peček.
Paní Picková zemřela v Treblince.
Pan Herman ještě pár měsíců po odjezdu své rodiny žil v Praze, ale po zatčení byl odeslán do Terezína a následně do Osvětimi. Svou rodinu přežil jen o 7 měsíců.
Paní Krátká, provdaná mimo židovskou komunitu, po udání, že doma nenosí žlutou hvězdu, byla zatčena. Zemřela v roce 1943 v Osvětimi-Birkenau.
Osudy našich sousedů připomínají Kameny zmizelých – bronzové dlažební kostky se jmény a osudy obyvatel našeho města, vsazené do chodníků před domy, ve kterých před lety žili.