Radnice
Radnice
Pochází z počátku 20. století. Její výstavba byla zahájena koncem devadesátých let devatenáctého století a dokončena byla v roce 1901. Z této doby pochází i jedna z prvních fotografií na kterých je tato dominanta dnešního Masarykova náměstí zachycena. V průběhu doby prošla většími či drobnějšími úpravami, při kterých byly odstraněny některé z prvků původní výzdoby, jako např. obraz umístěný nad vchodem do budovy.
V šedesátých letech 20.století bylo přistavěno jižní křídlo budovy, poněkud necitelně zastřešené plochou střechou.
class="just"> Na přelomu tisíciletí prošla celá budova rekonstrukcí, při níž byly některé z původních architektonických prvků obnoveny, původní okna byla nahrazena novými, při zachování jejich původního vzhledu, byly provedeny vodorovné izolace zdiva proti zemní vlhkosti. Součástí rekonstrukce byla i výměna střešní krytiny budovy a kompletní rekonstrukce střechy radniční věže. Změn doznala i obřadní síň, ve které byly nahrazeny původní stropní trámy na kterých zub času uplynulých sta let zanechal viditelné stopy.</p> <div class="mezera"> </p>
<div class="s-l">
Další kolorovaná pohlednice pochází z období kolem roku 1918 - 19

Černobílá pohlednice pochází z přelomu 20. let
20. stol.
30. let
Noční pohled na současnou radnici (2005)
Pohled do renovované obřadní síně rad

Dnešní obřadní síň sloužila původně jako zasedací sál zastupitelstva
(fotografie z počátku 20. stol.)
Erbovní znamení
O tom, jak si naši předkové cenili stánek jejich samosprávy, svědčí nejenom na svou dobu výstavná budova radnice (vezmeme-li v úvahu, že v době zahájení její výstavby byly Pečky pouhým městysem), ale i její heraldická výzdoba. Najdeme zde několik erbovních znamení, jimž vévodí pískovcový reliéfní erb Království českého - štít s českým dvouocasým lvem - (původní byl natolik poškozený, že musel být při poslední rekonstrukci radnice v roce 2001 nahrazen novým, vytvořeným místní kamenickou firmou Svoboda) a další tři erby šlechtických rodů, jejichž historie je nějakým způsobem s tehdejší obcí spjatá.
Erb Království českého zaujímá nejčestnější místo, uprostřed, nad vchodem do radnice, pod hodinami umístěnými na radniční věži. Po jeho levé straně je umístěn erb rodu Střelů z Rokyc a po pravé straně rodu Bítovských z Bítova. Severní průčelí zdobí erb pánů z Kunštátu, majitelů poděbradského panství.

Nad pravým průčelím budovy je umístěn erb s poměrně nezvyklou heraldickou figurou, červeným plamenným srdcem probodnutým šípem, v klenotu je prostá kolčí přilbice s červeno-stříbrnými přikrývadly (fafrnochy), patřící moravskému rodu Bítovských z Bítova.
Rod Bítovských z Bítova patřil v letech 1345 až 1590 k jedněm z prvních majitelů obce Pečky Podblatné.

Nad levým průčelím je umístěný erb s červeným kůlem, poltícím stříbrný štít. Na štítu je posazena kbelcová přilbice s červeno-stříbrnými přikrývadly, v klenotu tři paví pera, dvě krajní stříbrná a prostřední červené barvy. Nositelem tohoto erbu byl rod Střelů z Rokyc. Rod Střelů z Rokyc patřil k významným českým rodům a Pečky patřily na přelomu 16. a 17. století k lenním statkům v jeho držení. Vilém Střela z Rokycbyl v první polovině 17.století hejtmanem Kouřimského kraje.

Nad severním průčelím budovy radnice je umístěn erb se stříbrným štítem, jehož horní polovina je rozdělena pěti vodorovnými latěmi střídavých barev, černé a stříbrné.
Na štítu je posazena kolčí přilbice s černo-stříbrnými přikrývadly a v klenotu korunka ze které vyrůstají dvě křídla, zadní stříbrné, na předním se opakuje figura ze štítu. Nositelem tohoto erbu byl rod pánů z Kunštátu.
Rod pánů z Kunštátu - původně moravský rod, se stává jedním z nejvýznačnějších českých šlechtických rodů. Pocházel z něj i český král Jiří z Poděbrad. Rod pánů z Kunštátu vlastnil poděbradské panství, ke kterému střídavě patřila i obec Pečky.
Budova radnice, postavená ještě před povýšením Peček na město (k tomu došlo až v roce 1925), jistě patřila mezi významné stavby a symbolizovala nejen samosprávu tehdejšího městyse, ale reprezentovala i státní moc. Proto lze předpokládat, že erbovní znamení na takové stavbě umístěná, nebyla jen pouhou dekorací bez reálné a historicky doložitelné předlohy a vazeb, jak jsou dnes v některých případech prezentována a jak byla při poslední rekonstrukci budovy necitlivě a v rozporu s historickými skutečnostmi upravena.
Nad vchodem do budovy, v místech kde je dnes umístěn znak města, býval původně obraz. Soudě podle dochovaných snímků a pohlednic, na kterých však nejsou patrné detaily, lze usuzovat, že se jednalo o secesní malbu výjevu z českých dějin.
